SRNA index je relativní míra vyjadřující celkové škody ze střetů s volně žijícími živočichy k délce silniční sítě v daném území (kraj, okres). Údaj zahrnuje přímé hmotné škody evidované Policií ČR, což jsou nejčastěji škody na vozidlech, ale též další škody u nehod s následky na zdraví a životě (spočítané podle metodiky Centra dopravního výzkumu, v. v. i).
Data pro výpočet jsou poskytována Policií ČR. Hodnoty SRNA indexu mohou být ovlivněny dostupností těchto dat, která se může lišit jak časově, tak místně.
Analýza je počítána dvakrát ročně - pro letní (měsíce duben až září) a zimní období (měsíce říjen až březen). Poslední aktualizace byla provedena 18. dubna 2024. Příští aktualizace bude v 11/2024.
Analýza je vytvořena s podporou společnosti Generali.
SRNA index na území ČR od r. 2010
SRNA index dle krajů (zimní období 2023/2024)
SRNA index dle krajů letech 2019 až 2024 (zimní období)
* V posledních několika letech jsme se museli vypořádat se skutečností, že v některých okresech, často i v celých krajích, policie vesměs přestala
srážky se zvěří zaznamenávat do standartní Evidence. Zaznamenávají se jen srážky s nejvyššími dopady představující pouze velmi malé procento všech srážek.
Z tohoto důvodu jsme kromě standartního Srna indexu začali počítat i jeho odhad. Ten probíhá v několika krocích:
- V prvním kroku jsme na základě analýzy časových měsíčních četností srážek se zvěří identifikovali všechny okresy, ve kterých policie vesměs
přestala tyto srážky sbírat. Zároveň bylo možné i stanovit měsíc a rok, kdy ke změně zaznamenávání srážek došlo.
- Ve druhém kroku jsme počet srážek se zvěří po změně jejich zaznamenávání policií odhadli pomocí ARIMA modelů s využitím dat z JSDI jakožto vysvětlující proměnné. V případech, kdy došlo ke změně zaznamenávání srážek se zvěří před rokem 2014 byla pro odhad počtu těchto srážek použita přímo data JSDI.
Vzhledem k tomu, že následky srážek se zvěří zpravidla zahrnují jen hmotné škody či lehká zranění osob, lze srážky s těžkým zraněním či úmrtím osob
vnímat jako outliery (tj. několik málo výrazně odlišných záznamů). Tyto outliery významně ovlivňují klasické statistiky jako je například průměr.
Z tohoto důvodu jsme pro odhad očekávaných škod na jednu nehodu použili robustnější verzi průměru, takzvaný useknutý průměr.
Postačí nám 5 % useknutý průměr, protože víme, že outlierů je v datech velmi málo. Tento průměr se vypočte tak, že seřadíme všechny škody od nejmenší
po největší, usekneme spodních 5 % a horních 5 % záznamů a ze zbývajících záznamů spočítáme klasický aritmetický průměr.
Je zde opět potřeba vyřešit problém se změnou zaznamenávání srážek se zvěří policií. Za tímto účelem jsme nejprve vypočetli 5 % useknutý průměr pro celou ČR ovšem pouze na základě dat z krajů, kde k žádné změně zaznamenávání nedošlo (Středočeský, Moravskoslezský, Olomoucký a Liberecký).
V krajích, kde ke změně zaznamenávání nedošlo, byl 5 % useknutý průměr vypočten jen na základě dat z daného kraje. V krajích, kde ke změně došlo, byl jako odhad očekávané škody na jednu nehodu použit výše uvedený 5 % useknutý průměr vztahující se k ČR.
Podobně v okresech, kde ke změně zaznamenávání nedošlo a zároveň byl počet srážek se zvěří v rámci zkoumaného šesti měsíčního období větší nebo roven dvaceti (potřebujeme dostatečně velký vzorek na to, aby byl náš odhad spolehlivý), byl 5 % useknutý průměr vypočet jen na základě dat z daného okresu. V opačném případě byl opět použit 5 % useknutý průměr vztahujcí se k ČR.
Při známém či aspoň odhadnutém počtu nehod, očekávané škodě na jednu nehodu a délce sítě lze SRNA index vypočítat následovně:
