Střet se zvěří je dopravní nehoda. Dle § 47 se dopravní nehodou rozumíudálost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu“.

 
Zvěř jako volně žijící živočichové je v českém právu definována jako obnovitelné přírodní bohatství a je na ní nahlíženo jako na věc ničí (res nullius), proto nelze uplatňovat náhradu škody na vozidle zvěří způsobenou u uživatele (většinou myslivecké spolky) nebo držitele honitby (honební společenstva, Lesy ČR, s. p., VLS ČR, s. p. apod.).

Škodu na vozidle většinou není možné uplatnit ani v rámci standardního povinného ručení a lze ji hradit pouze z pojištění havarijního, pokud se vztahuje i na střet se zvěří. Jediný, kdo má zákonné právo nakládat s ulovenou nebo uhynulou zvěří, je uživatel honitby, kterému by měl účastník nehody nebo Policie ČR (pokud je k nehodě přivolána dle § 47 silničního zákona) nahlásit, kde ke srážce došlo a kde se uhynulá nebo poraněná zvěř nachází.

Účastník nehody by se nikdy neměl snažit poraněné zvíře odklízet ze silnice. Poraněná zvěř může způsobit zranění a v případě jakékoliv nemoci by mohlo dojít k jejímu přenosu na člověka. Nelze též naložit zvíře do auta. Vše by totiž mohlo skončit obviněním z trestného činu pytláctví.